Tým NaCzarter
· Aktualizováno
V lese u Leśniewa, dva kilometry severně od jezera Mamry, stojí betonový kolos vysoký jako několikapatrový činžák. Nevede k němu žádná vodní cesta. Neproplula jím jediná nákladní loď. Zdymadlo Leśniewo Górne — největší z pěti, která zůstala na polské straně Mazurského kanálu — čeká už přes osmdesát let na vodu, jež nikdy nepřiteče. Těžko byste na Mazurách hledali působivější pomník nenaplněných ambicí: velká vodní cesta, která měla spojit Velká mazurská jezera s Baltem, skončila jako ruina porůstající mechem.
Obilí do Královce, uhlí na Mazury
Ta myšlenka byla prostá a lákavá. Velká mazurská jezera ležela jen kousek od splavných řek Východního Pruska — stačilo prokopat se z jezera Mamry k řece Łyně a dál už se po Pregole plulo rovnou do Královce, největšího přístavu celého kraje. Po kanálu mělo po proudu putovat obilí, dřevo, štěrk a stavební materiál, proti proudu uhlí. Počítalo se i s plavením dřeva a časem se začalo uvažovat o využití spádu vody k výrobě energie. Celé dílo se projektovalo velkoryse: pro čluny o nosnosti až 250 tun.
První projekty vznikly už v roce 1849, další v devadesátých letech 19. století. Zajímavé je, že počítaly se šikmými rovinami — přesně takovými, jaké dodnes fungují na Elblągském kanálu, kde lodě „jezdí po trávě“. Nakonec ale inženýři vsadili na klasická zdymadla, ovšem v měřítku, jaké Mazury do té doby neviděly.
Tři pokusy, tři pohromy
Pruský zemský sněm stavbu schválil v roce 1908. Práce se rozběhly v dubnu 1911 — a už o tři roky později se zastavily. Vypukla první světová válka a staveniště osiřelo; stihlo se sotva začít se dvěma zdymadly. Fronta tehdy prošla přímo těmito kraji.
Druhý pokus přišel kolem roku 1919. Výmarská republika stavbu obnovila jako veřejné práce — kanál měl dát lidem obživu v regionu zbídačeném válkou. Tenhle rozjezd udusila hyperinflace roku 1922: peníze, jimiž se dělníkům platilo, ztrácely hodnotu rychleji, než rostly náspy.
Třetí, největší etapa trvala od roku 1934 do roku 1942. Třetí říše vzala kanál znovu jako nástroj boje s nezaměstnaností a tentokrát šla práce naplno — dokončení se plánovalo na květen 1941. Válka se podruhé ukázala silnější než inženýři. V roce 1942 byla stavba definitivně opuštěna, přestože zemní práce už byly hotové zhruba z 90 %: koryto bylo vykopané v celé délce. Chybělo to nejtěžší — dostavět zdymadla.
Po roce 1945 připsaly dějiny hořkou pointu. Hranice dohodnutá v Postupimi přeťala kanál zhruba v polovině, mezi Polskem a Kaliningradskou oblastí. Cesta, která měla spojovat, byla sama rozříznuta — a to je jeden z hlavních důvodů, proč se ke stavbě už nikdy nikdo nevrátil.
Padesát kilometrů, sto jedenáct metrů dolů
Kanál byl naplánován na zhruba 50 kilometrů délky a voda měla cestou překonat asi 111 metrů výškového rozdílu — přibližně tolik, co měří třicetipatrový mrakodrap. K tomu mělo sloužit deset zdymadel s komorami o rozměrech 45 krát 7,5 metru.
Na polské straně hranice zůstalo asi 20 kilometrů kanálu a pět zdymadel:
- Leśniewo Górne — spád asi 17 metrů, největší z celého kanálu a nejznámější;
- Leśniewo Dolne — asi 16 metrů, dnes silně zarostlé;
- Piaski (Guja) — asi 11 metrů, jediné zcela dokončené zdymadlo na polské straně;
- Bajory Małe — asi 10,5 metru, v obci Srokowo;
- Bajory Wielkie (Długopole) — asi 6,5 metru.
Zbylých zhruba 30 kilometrů trasy a dalších pět zdymadel leží dnes v Kaliningradské oblasti, na ruské straně hranice. Více technických podrobností najdete v hesle Masurian Canal na anglické Wikipedii.
Ponorky v mazurském lese? Jen legenda
Kolem tak neobyčejné stavby musely vyrůst mýty. Nejhouževnatější z nich tvrdí, že v kanálu byla tajná základna, ne-li rovnou továrna na ponorky. Řekněme to na rovinu: je to legenda bez jakékoli historické opory. Kanál nebyl nikdy v celé délce napuštěn vodou, žádná ponorka do něj tedy neměla jak vplout — ani z něj vyplout. Historka je barvitá a u táboráku se vypráví ráda, jenže s fakty má společného asi tolik co mazurské pověsti o vodnících. Skutečný příběh — tři desetiletí stavby rozbité o dvě světové války a jednu hyperinflaci — je ostatně zajímavější než ten vymyšlený.
Kanál dnes: trasa pro cyklisty, ne pro kormidelníky
Než někdo začne plánovat plavbu, jedna důležitá výhrada: Mazurským kanálem se dnes plout nedá. Není splavný a není přístupný pro plavbu — na polské straně ho spravuje státní správa vod Wody Polskie (RZGW). Je to atrakce suchozemská: pro pěší a pro cyklisty. A v téhle roli funguje skvěle.
Nejsnáz dostupné je Leśniewo Górne. Auto necháte na parkovišti u státní silnice č. 650 a dál se jde asi 500 metrů pěšky lesem. Vstup je zdarma. Betonová komora zblízka ohromí — syrové stěny, hloubka, ticho a stromy vyrůstající tam, kudy měla téct voda. Býval tu v provozu lanový park, jeho aktuální stav si ale raději ověřte na místě. Leśniewo Dolne, pár set metrů dál po bývalé trase, je silně zarostlé, a působí tak ještě „ztraceněji“. Kdo chce vidět, jak měl kanál doopravdy vypadat, měl by zajet do Piasků u vsi Guja — tamní zdymadlo bylo dokončeno celé a je jediným kompletním na polské straně.
Nejlépe jsou na tom cyklisté: poblíž kanálu vedou trasa Green Velo a Mazurský cyklistický okruh (Mazurska Pętla Rowerowa) a popis kanálu i okolních cyklotras najdete na webu mazury.travel. Jednodenní výlet z Leśniewa přes Guju do Bajorů Małych patří k nejzajímavějším historickým okruhům v severní části Mazur.
Jak se dostat nejblíž po vodě aneb kanál z paluby jachty
Zdymadla se sice prohlížejí ze souše, samotný začátek kanálu je ale vidět z vody. Trasa začíná u severozápadního břehu jezera Mamry, poblíž Mamerek — týchž, v nichž za války sídlilo velitelství pozemních vojsk OKH, mladší sestra Vlčího doupěte v Gierłoży. Mamry leží na trase Velkých mazurských jezer, takže ústí kanálu minete doslova z paluby. Ke zdymadlu Leśniewo Górne to odtud jsou asi 2 kilometry — je třeba dojít po souši, ale je to procházka, ne expedice.
Přirozenou základnou je Węgorzewo, nejbližší město a zároveň severní konec splavné trasy. Odtud je blízko i do Sztynortu a na jezera Dargin a Dobskie, takže „kanálový“ den snadno vpletete do delší plavby po severních Mazurách. Kdo plánuje vyplout právě odsud, najde ve Węgorzewu i půjčovny jachet.
Je v tom všem jistá symetrie, kterou stojí za to vidět na vlastní oči. V Giżycku už přes sto let pracuje otočný most přes Łuczański kanál — důkaz, že pruští inženýři uměli stavět věci, které slouží dodnes. S Mazurským kanálem naložil osud hůř: projekt stejně ambiciózní a stejně poctivě spočítaný zasáhly dějiny třikrát po sobě — válkou, inflací a zase válkou. Dohromady vyprávějí fungující most a mlčící zdymadla o Mazurách víc než leckteré muzeum.
Nejčastější otázky
Dá se dnes Mazurským kanálem plout jachtou? Ne. Kanál nebyl nikdy dokončen, není splavný a není přístupný pro plavbu. Zdymadla a koryto se prohlížejí výhradně ze souše — pěšky nebo na kole.
Kde si zdymadla Mazurského kanálu prohlédnout? Nejsnáz u zdymadla Leśniewo Górne (parkoviště u silnice DK650, pak asi 500 m pěšky, vstup zdarma). Za návštěvu stojí i Piaski u Guji — jediné zcela dokončené zdymadlo na polské straně — a Bajory Małe v obci Srokowo. Leśniewo Dolne je silně zarostlé.
Proč nebyl Mazurský kanál nikdy dokončen? Stavbu zahájenou v roce 1911 postupně přerušily první světová válka, hyperinflace roku 1922 a nakonec druhá světová válka — v roce 1942 byly práce definitivně opuštěny. Po roce 1945 přeťala postupimská hranice kanál v polovině, což návrat ke stavbě nadobro pohřbilo.
Jak daleko jsou zdymadla od jezera Mamry a splavné trasy? Kanál začíná u severozápadního břehu Mamer, poblíž Mamerek — ústí je vidět z paluby. Ke zdymadlu Leśniewo Górne jsou to odtud asi 2 km pěšky. Nejbližší město a přístav je Węgorzewo.
Byla v Mazurském kanálu základna ponorek? Nebyla. Je to oblíbená legenda, ale bez historického podkladu — kanál nebyl nikdy v celé délce napuštěn vodou, takže do něj žádné plavidlo vplout nemohlo.
Mazurský kanál chutná nejlépe jako zastávka na plavbě: ráno plachty na Mamrech, odpoledne procházka mezi betonovými kolosy, večer přivázat loď ve Węgorzewu. A jestli si chcete projet trasu, po níž měly čluny vozit obilí do Královce — aspoň její splavnou část — pronajměte si jachtu na Mazurách. Od mola ve Węgorzewu k ústí kanálu u Mamerek je to jen pár obratů.
Titulní foto: Janericloebe / Wikimedia Commons (volné dílo).
